Jak začít s 3D tiskem ve škole?

Na začátku je potřeba promyslet, k čemu a jak budeme 3D tisk ve škole používat a jak do něj zapojíme žáky a pedagogy. Podle toho vybereme nejvhodnější 3D tiskárnu. Klíčové parametry jsou především poměr výkon vs. cena (vhodné jsou např. tiskárny Ender či Prusa apod.). Musíme taky promyslet, z jakých materiálů chceme tisknout (nejčastěji PLA nebo ABS), jestli chceme, aby byli u tisku žáci (u tisku z některých materiálů se uvolňují do vzduchu karcinogenní látky), jestli budeme chtít odpad z tiskového materiálu recyklovat (v tom případě budeme potřebovat zařízení pro rozdrcení odpadu a opětovné vytvoření tiskového vlákna), kdo se bude o tiskárnu starat, jak bude škola financovat provoz (nákup tiskových strun), jak budeme organizovat tisk (lokálně, tiskový cloud) a kdy budeme tisknout (v průběhu dne, v noci).

Je potřeba naučit se s tiskárnou pracovat, ať už jde o pravidelný servis (především čištění po tisku – tryska, podložka, kontrolu pravých úhlů u os, kalibrace apod.) nebo samotný tisk a taky si vyzkoušet, jak tiskárna funguje – vytisknout pár zkušebních modelů (ty většinou dostanete s tiskárnou), případně vyzkoušet tisk modelu z online databází.

S 3D tiskárnou se obvykle naučíte pracovat rychle, nejsou nutné žádné zvláštní programátorské dovednosti. V online prostředí je navíc k dispozici spousta volně dostupných i komerčních nástrojů, ve kterých můžete vytvářet trojrozměrné modely nebo z nich tisknout (tzv. slicery).

Jak tisknout 3D modely stažené z internetu?

Z online databáze vybereme vhodný 3D model (nejčastěji používáme modely ve formátu *.stl – tj. geometrické objekty bez barev a textur) a stáhneme ho do počítače.

Model nahrajeme do programu, který používáme pro 3D tisk – slicer jako Cura, Slic3r nebo jiný program dodávaný výrobcem tiskárny (přehled vybraných slicerů najdete pod textem).

V programu se objeví náhled objektu před tiskem, tady většinou můžeme vybrat, jak má být objekt velký, jaká bude jeho jemnost (čím jemnější model, tím delší dobu tiskneme), jestli se bude tisknout s tzv. podporami, z jakého materiálu, při jaké teplotě apod. Model se zároveň převede do tiskové podoby, kterou si můžeme uložit na disk ve formátu *.gcode nebo ji rovnou tisknout.

Tiskárna pak rozehřeje tiskovou trysku a začne model z tiskového vlákna (filamentu) tvořit.

Model draka Adalinda ve sliceru (před tiskem)

Po každém tisku je vhodné tiskovou podložku vyčistit. Prsty na ní nechávají mastné otisky, na kterých následně modely hůř drží.

Software pro 3D modelování

Nástroje pro tvorbu 3D modelů dostupné zdarma:

Software pro 3D tisk (slicery)

Slicery jsou nástroje, které převedou 3D model do tisknutelné podoby („rozřežou“ ho na tenké horizontální vrstvy), nejčastěji do formátu *.gcode. Ten se nahraje do 3D tiskárny, která podle něj vytiskne daný 3D model.

Databáze modelů pro 3D tisk

Online databází modelů pro 3D tisk je spousta, většina je zadarmo.

Zdroj: Centrum PRVok Padagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Vzdělávací podklady tématu ke stažení