Nejen tělo, i duše může marodit

Covidová léta, válka na Ukrajině, sociální sítě, rychlý životní styl. Nejen to má dopad na naši duševní pohodu. Zdravá mysl je přitom důležitou součástí našeho celkového zdraví. Potřebuje tudíž stejnou pozornost jako tvoje tělo. Čím může duše onemocnět? Jaké jsou rizikové faktory? A jak vypadá duševně zdravý člověk? 

Co je duševní zdraví?

Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti a schopnost vypořádat se s občasnou oblačností na duši. Duševně zdravý člověk zvládá řešit běžné denní úkony i nastalé problémy. Nebojí se komunikace s ostatními a je schopen vytvářet nové věci.

 

Jak vypadá duševně zdravý člověk?

Zkus si představit sám/a sebe, jak jdeš ze školy třeba na atletický trénink či jiný kroužek. Ujede ti tramvaj. Dokážeš zachovat chladnou hlavu a nepanikařit, že jdeš pozdě. Dokážeš se zamyslet nad možnými řešeními. A nakonec se rozhodneš situaci vyřešit tím, že si najdeš jiný spoj a kus cesty dojdeš pěšky. Zavoláš svému trenérovi a omluvíš se, že zmeškáš první část tréninku. I takto si můžeš představit duševně zdravého člověka. 

Co jsou duševní onemocnění?

Jsou to stavy našeho nitra, které mají negativní dopad především na naše myšlení, prožívání a vztahy (k nám samým i k okolí). Duševní onemocnění patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti, předčasného odchodu do důchodu a invalidity. 

 

Jaké jsou rizikové faktory vzniku duševních onemocnění? 

U velké většiny případů je to kombinace vrozeného podkladu s vlivy okolního prostředí. 

 

Pokud má člověk v rodině někoho, kdo trpí depresí, riziko, že se u něj deprese také projeví, je až 3× větší. Vyšší riziko vzniku duševního onemocnění mají i lidé, kteří nějakým onemocnění trpěli v minulosti. Lidé, kteří se potýkají s nějakým chronickým onemocněním, jako je třeba cukrovka, mají riziko vzniku duševních obtíží až 2× větší. Pod vlivem okolního prostředí si můžeme představit například závažné životní situace, jako je úmrtí blízkého, ztráta zaměstnání, ale také fyzické nebo sexuální obtěžování. Na vině jsou také sociální faktory jako nedostatek přátel. Ale pozor! V případě závislostí to mohou být i nevhodní přátelé. K závislostem ale i dalším duševním nemocem přispívá užívání drog nebo třeba alkoholu. Vliv může mít a také zranění hlavy. 
Na vzniku duševních onemocnění se nepodílí slabá nebo zlá osobnost.

Čím může duše onemocnět?

Nejčastěji jde o neurotické a stresové poruchy. Jejich hlavním zástupcem je úzkostná porucha, dále také obsedantně kompulzivní porucha známá jako OCD nebo posttraumatická stresová porucha. Na úzkostné poruchy se blíže podíváme v dalším článku. (viz panická ataka)

Výjimkou nejsou ani poruchy nálad, jako je deprese. Depresi nemusí být zpočátku snadné odlišit od běžného smutku. Pokud ale smutek nebo pokles nálady trvá déle než 2 týdny, nelze ji vylepšit ani způsoby, které nám běžně fungovaly, a přidá se nezájem o koníčky nebo o své okolí, nedbání o hygienu nebo pravidelnou stravu ale i nadměrná únava nebo nespavost, může se jednat o depresi. 

Závažné jsou i závislosti.  V Česku je nejčastější závislost na alkoholu.

Mezi poruchy osobnosti pak patří například emočně nestabilní porucha. Člověka trpícího tímto onemocněním si můžeš představit jako přecitlivělého člověka se sklony k agresi. Dalším velmi častým problémem je demence, nejčastěji způsobena Alzheimerovou nemocí. Schizofrenie se vyskytuje u 1 % populace. Lékaři tuto nemoc často popisují jako rozdělené myšlení, protože pacienti ztrácí kontakt s realitou, slyší a vidí věci, které nejsou skutečné a pod vlivem svých představ se chovají nesrozumitelně a nepřiměřeně.

Více informací o duševním zdraví se dozvíš na stránce www.dobrenitro.cz

Edukativní podklady tématu ke stažení