Na seznamce se pochopitelně chcete seznámit. To ale neznamená, že na sebe hned v první konverzaci prozradíte úplně všechno. Nikdy nevíte, jestli na druhé straně je opravdu člověk z profilové fotky.
Adresa bydliště. Adresa práce nebo školy. Jakékoliv identifikační údaje. Poskytnout je online je skoro jako byste si je napsali na ceduli, tu zavěsili na krk a procházeli s ní po Václaváku.
Rodinná situace. Žijete sami, s rodiči, ve sdíleném bytě? Dokud nevíte najisto, s kým máte tu čest, tuhle informaci si nechte pro sebe. Co když si píšete s násilníkem se sklonem k půlnočním návštěvám cizích bytů?
Vaše zvyky (třeba, že každé ráno od 7 do 8 chodíte běhat do parku za domem). I když nedáte nikomu celou adresu, průměrně šikovný stalker si místo vašeho pobytu domyslí. Poskládá si ho jako puzzle z detailů, vašich fotek, poznámek. Opravdu to chcete?
Výše platu. Nebo cokoliv ohledně majetku.
Plánovaná dovolená nebo delší cesta mimo domov.
O čem se tedy bavit?
Chtějte svůj protějšek poznat. Jaké má koníčky, zájmy, co naposledy četl nebo viděl v kině či televizi. Ptejte se na věci, které vám pomůžou pochopit jedinečný svět toho druhého, aniž by zasahovaly do jeho soukromí. A pokud se protějšek naopak ptá hlavně na finance, majetek, bydliště nebo důvěrnosti, měl by vám být krajně podezřelý.
Buďte opatrní. Setkání by mělo proběhnout na veřejném místě s dostatkem lidí okolo. Rozhodně si neznámého člověka ze seznamky nezvěte domů! Fotka není důkaz. Vůbec nemusí být jeho, fotky se běžně kradou na internetu.
I fotky mají svoje „otisky prstů“:
Původ fotky si můžete ověřit přes vyhledávače typu Reverse Image Search (Google má vyhledávač svůj, ale na internetu najdete i další). Jednoduše ji nahrajete (třeba na www.tineye.com) a program vám ukáže, kdy a kde se na internetu objevila poprvé.
Fotky nemusíte stahovat, abyste je ověřili. Stačí do vyhledávače vložit odkaz fotografie. Případně pokud používáte Google Chrome, stačí na fotografii kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat možnost „Vyhledat obrázek pomocí vyhledávače Google“.