Neodolatelné online hry. Proč přitahují i dospělé?

Patříte ke generaci, která nevyrostla obklopená digitálními technologiemi? Pak možná míváte problém s pochopením světa zábavy dnešních dětí. Analogové dětství, jak ho znáte vy, je nenávratně pryč. Dnešní děti budou vzpomínat na dětství digitální.

Jednou z nejoblíbenějších volnočasových aktivit dětí a dospívajících v Čechách a ve světě je prostě hraní digitálních her. Ty se dělí na různé žánry a z toho titulu poskytují benefity nejrůznějšího charakteru. Od prosté relaxace a zábavy přes finanční zisky až po možnost navazování nových vztahů. Dnešní průměrné dítě nebo dospívající jim denně věnuje až několik hodin. Většinou nejde o aktivitu, která by byla spojená s významnými negativními vlivy, přesto se v některých případech může stávat rizikovou. 

Co je vlastně pro děti na hrách tak zajímavé? Jak je možné, že u nich dokážou strávit tolik času a pořád je to baví? Herní designéři vědí, jaké principy použít, aby si zajistili přízeň a věrnost svých hráčů a udrželi je ve svých virtuálních světech co nejdelší dobu. Které to jsou? Pojďme se na ně společně podívat. Díky tomu možná líp pochopíme, proč je spousta her tak návykových, a to nejen pro děti.

Nejčastější důvody hraní her

Na chvilku utéct

Aspoň na chvíli uniknout z našeho někdy nudného a monotónního života! Občas je prostě příjemné stát se někým jiným a zapomenout na všechny každodenní starosti. Pokud jsou hry takovým občasným katalyzátorem, není na tom nic špatného. Když se ale stanou hlavním zdrojem štěstí, protože v reálném životě žádné pozitivní pocity nezažíváme a potřebujeme z něj utéct, může se hraní her změnit v hodně nebezpečnou aktivitu narušující zdravý vývoj a fungování.

Něco dokázat

Pocit, který přichází po dokončení zapeklitého herního úkolu, je zkrátka pocit, kterému lze těžko konkurovat. Cítíme se povznesení vlastní důležitostí, úspěchem a skvělými schopnostmi. Pro spoustu dětí jsou to pocity, které v reálném světě prakticky nezažívají. Často uvádějí, že škola jim takový pocit dává zřídka, stejně tak denní aktivity doma, nebo na kroužcích. Hry se tak pro ně stávají jediným prostředím, kde si můžou dokázat, že za něco stojí, zažívají pocit uznání a budují si tolik potřebnou sebedůvěru.

Možnost rozhodovat sám o sobě

V době dospívání se děti často můžou cítit nesvobodně. Rodiče, škola, další autority. Všichni od nich vyžadují respekt a poslušnost a oni se musejí přizpůsobovat, přestože už se cítí „dospěle“. Konflikt adolescentů s autoritami není nic nového, zažívaly ho všechny generace. Hra ale dospívajícím dává prostor pro samostatné rozhodování. Mají zodpovědnost sami za sebe a je to jejich prostor, kde je nikdo neomezuje. Ve spoustě her navíc můžou získat vůdčí roli a rozhodovat nejen o sobě, ale i o ostatních spoluhráčích.

Na něco se těšit

Hry jsou zdrojem štěstí pro mnoho hráčů jednoduše skrze to, že se mají na co těšit. Ať už se chtějí dostat na vyšší level, čekat na další online bitvu s kamarády nebo na novou konzoli, neustále se mají na co těšit (a na co nadávat). Díky tomu je pro mnohé z nich život zajímavější a vzrušující. Hry přináší stále něco nového a nové věci lidský mozek přirozeně přitahují.

Hádanky a rébusy jsou prostě neodolatelné

Pokud se někde píše o hrách, je to většinou o těch komplexních, simulujících obrovské virtuální světy nebo příběhy. Hry, které jsou ve společnosti nejoblíbenější, jsou ve skutečnosti až překvapivě jednoduché. Vzpomínáte si na desktopovou hru Solitaire nebo Hledání min? Od manažerů po sekretářky je hráli bez výjimky všichni. Jednoduché úkoly a rébusy aktivují naši zvědavost, oblibu řešit zapeklité problémy a hlavně, přinášejí nám ujištění, že jsme dost schopní a chytří, když je vyřešíme.