Co všechno o mně internet ví?

Data (základ informace) jsou v první řadě neutrální, sama o sobě neškodná. Musíme si však uvědomit, že aktivně manipulovaná data mohou ovládat jak stroje, tak instituce nebo lidi. Stojíme na prahu nové průmyslové revoluce, která má změnit způsob, jak řídíme auta, pracujeme nebo trávíme čas. Jedním z klíčových rysů naší doby je vytváření obrovských objemů dat (big data). Zatímco cena za ukládání digitálních informací během posledních 15 let dramaticky klesla, počet elektronických zařízení, která shromažďují, vytvářejí a posílají data, se exponenciálně zvýšil. Po celém světě tato široce rozvinutá infrastruktura, určená k ukládání vzpomínek, slov, obrázků a událostí, nyní spotřebuje 2 % z celkové produkce elektrické energie. (Big Bang Data, CCCB)

Co si mám představit pod pojmem "datová stopa"?

Tak jak ve fyzickém světě po sobě zanecháváme stopy a otisky, zanecháváme je za sebou i v digitálním prostředí. Datovou stopu tvoříme používáním digitálním zařízení a internetu. Datová stopa může být viditelná (můj obsah, tedy to, co záměrně zveřejňuji na sociálních sítích, odeslané zprávy a e-maily, profily na různých stránkách, obsah nákupního košíku) a neviditelná, kterou můžeme tvořit záměrně i nechtěně.

Této neviditelné datové stopě také říkáme datový stín – tvoříme jej svým pohybem a spoluúčastí v internetové síti, aniž bychom si to uvědomovali. Datový stín (neboli neviditelná datová stopa) se skládá z metadat neboli dat o datech: to mohou být např. informace kdy a na jakém zařízení jste něco hledali skrze Google vyhledávač; nebo kdy a komu jsem odeslal zprávu (ne ale její obsah). Metadata jsou často sbírána s naším souhlasem (vzpomeňte si například na cookies, které schválíte, abyste mohli danou webovou stránku používat), ale i bez našeho vědomí. Dalo by se tedy říct, že neviditelné datové stopy jsou z naší strany tvořeny nezáměrně.

Komu a k čemu má datová stopa slouží?

Datová stopa je základem profilu jedince. Profil tvoří veškeré informace, které jsou o něm shromážděné na jednom místě. Svůj profil máte na jednotlivých sociálních sítích, v rámci svého Google účtu, profil vzniká i pro náš počítač nebo chytrý telefon na základě jeho IP adresy (co vyhledáváte, co si necháváte přeložit, na jaké stránce jste byli). Poskytovatelé služeb chtějí o nás vědět kdo jsme ještě dřív, než jejich služby začneme využívat. Za tyto informace platí tomu, kdo je shromažďuje a poskytuje.

Personalizace obsahu

Data z našeho datového stínu a profilu jsou skrze algoritmy využívány k vytvoření personalizovaného obsahu. Personalizuje nás nejenom obsah, který sami sdílíme, ale také metadata, která za sebou necháváme. Na základě těchto informací nám sociální sítě přednostně zobrazují obsah, který odpovídá našim zájmům, věku nebo i aktuální poloze. Častěji také vidíme obsah, který se líbí našim přátelům.

YouTube nám automaticky nabízí videa, která podle jeho analýzy odpovídají našemu vkusu. Součástí našeho profilu je i to, v jakém pořadí k nám jednotlivá sdělení doputují. Tomuto se přizpůsobují novinové zprávy, které se nám zobrazují, doporučené zboží v internetovém obchodě, i reklama ve výsledcích vyhledávání. Internet se nám tímto snaží zrcadlit nás samé podle toho, co o nás ví.

Tento fakt generuje fenomén tzv. králičí nory. V noře se ocitneme jednoduše tak, že začneme vyhledávat něco úplně normálního, třeba článek o pandemii. Na základě našeho personalizovaného profilu i obsahu, který jsme nedávno sledovali, nám platformy nabízejí obsah podobný tomu, který jsme již viděli. Tím zjišťujeme o určitém tématu více a více, mnohdy ze stále stejného úhlu pohledu. Tímto způsobem algoritmy

vytvářejí tzv. "rabbit hole" (králičí noru), kterou se ponořujeme hlouběji do určitého tématu (např. prostřednictvím "Up Next" nebo "You might also like" na platformě YouTube). Na YouTube, TikToku a Instagramu se díky tomuto efektu nebezpečně šíří vyhraněné názorové proudy a ideologie.

Sociální bublina

Velkým rizikem takto opakujících se informací je tak názorová izolace a nedostatek plurality informací a obsahů. Takto personalizovaný obsah totiž vede ke vzniku tzv. sociální internetové bubliny. V sociální bublině se zrcadlí naše postoje, názory a hlavně preference. Rizikem sociálním bublin je fakt, že máte tendenci souhlasit s názorem, který potvrzuje naše názory a myšlení (tzv. konfirmační zkreslení).


Zdroj: Mgr. Michal Kučerák, lektor digitální gramotnosti a autor příručky Data Detox. Video vzniklo v rámci projektu souboru Farma v jeskyni s názvem “Commander”.

Edukativní podklady tématu ke stažení