Šikana nebo nepovedený vtípek?

Kyberšikana je velmi podobná klasické off-line šikaně a často z ní postupně vykrystalizuje. V různých fázích se můžou vyskytovat zároveň a různě se „doplňovat“. Oběť tak nemá chvíli klidu ve svém běžném prostředí ani ve virtuálním světě. Společným jmenovatelem obou forem je, že se oběti většinou neumí bránit, bojí se a stydí se říct si o pomoc. Nedočkají se jí ani od vrstevníků. Pokud je totiž spolužák nebo kamarád zkusí bránit, riskuje, že se šikana obrátí i proti němu.

Jak poznat kyberšikanu od jednorázového útoku?

• opakuje se
• má dopad na oběť (zesměšnit, „vyštípat“ z kolektivu)
• je záměrná
• je tu nepoměr sil mezi agresorem a obětí
• často je sama cílem – uspokojení přináší trýznění oběti

Příklad:ukradený batoh.

Šikana nikdy nepřestane sama od sebe, nestává se, že by se šikanující zamyslel a rozhodl se jen tak sám od sebe polepšit. Aktivity se naopak často stupňují. Časem jim sociální sítě a mobil přestanou stačit a oběť šikany začnou napadat i tváří v tvář. Nevyhnou se někdy ani fyzickému násilí.

Kyberšikana je špatně viditelná proto, že probíhá na sociálních sítích, v počítačových hrách nebo v mobilních aplikacích, kam většina rodičů ani pedagogů nezabrousí. Může ji doprovázet posílání SMS, prozvánění, focení a natáčení oběti na mobil, ale taky třeba jen nevhodné a agresivní komentáře na adresu oběti v diskuzích.

Příznaky kyberšikany – pozor, můžou odpovídat i běžným projevům puberty

• Citové rozrušení při používání počítače nebo mobilu
• Změny nálad, chování, spánku, chuti k jídlu
• Ztráta zájmu o oblíbenou hru, aplikaci nebo počítač a telefon obecně
• Zavírání se v pokoji, tajnůstkářství a snaha utajit své digitální aktivity
• Stranění se rodiny, přátel, spolužáků a školních aktivit
• Nervozita nebo naopak nezájem při notifikaci na počítači a mobilu
• Vyhýbání se diskuzi o sociálních sítích, chatech, spolužácích, škole nebo počítačových hrách
• Větší neochota pustit rodiče do mobilu nebo na počítač

Když se útočník snaží vyprovokovat oběť k reakci, kterou pak nahraje, jde také o šikanu. Nahrávku může zneužít k vydírání nebo ji pro pobavení zveřejnit na internetu.

PŘÍBĚH: Dva žáci 9. třídy, Marek a Libor, se snažili během hodiny vyprovokovat učitelku češtiny Marii. Když učitelka situaci nezvládla, tajně ji natočili na mobil a záznam umístili na YouTube. Nahrávku vidělo přes 70 000 uživatelů. Učitelka se o její existenci dozvěděla, až když se na ni přišli zeptat rozčilení rodiče.

Jak kyberšikana probíhá

Kyberšikana může mít nespočet podob a děti v ní bohužel umí být hodně vynalézavé.

Přímá kyberšikana je taková, kdy agresor útočí na oběť sám. Pronásleduje, pomlouvá a ponižuje ji. Může oběti založit i falešný profil a pod její identitou zveřejňovat fotky, videa a posty, které šikanovanou osobu poškozují.

Nepřímá kyberšikana je pak o to závažnější, že útočník využívá pro šikanování další osoby. Ty o tom velmi často ani nevědí. Mohou být manipulovány a účastnit se něčeho, o čem ani neuvažují jako o šikaně.

Nejčastější formy kyberšikany

• Publikování ponižujících videí, zvukových nahrávek a fotek
• Obtěžování, ponižování a pomlouvání
• Krádež identity a její zneužití
• Ztrapňování pomocí falešných profilů
• Provokování a napadání uživatelů v on-line komunikaci
• Zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť
• Vyloučení z virtuální komunity
• Happy slapping (natáčení při fyzickém útoku)
• Kyberstalking (pronásledování nebo neustálé kontaktování)
• Webcam trolling
• Kyberšikana spojená s on-line hrami (krádeže virtuálních postav, herních účtů)

Pomlouvání v uzavřených skupinách

Webové stránky a uzavřené skupiny poskytují ideální prostor pro šíření výmyslů, které mají poškodit pověst oběti a její vztahy.

PŘÍBĚH: Robert vytvořil internetové stránky s názvem „Nesnášíme Tomáše Černého“. Na stránky umisťoval jeho karikatury, pomluvy, výmysly a vtipy o Tomášovi. Na existenci stránek upozornil většinu svých kamarádů.

Kyberšikana a její formy

Zdroj: E-Bezpečí