Hoax je cizí slovo pro podvod, výmysl, podvrh, často i poplašnou zprávu. Ty původní měly málokdy za cíl uškodit, spíš šlo o zábavu. Jejich tvůrci se bavili vymýšlením něčeho, co se dál řetězově šířilo a dělali si legraci z lidí, kteří hoaxům uvěřily. Příkladem vtipného hoaxu můžou být třeba photoshopem upravené obrázky se zvířaty neobvyklých velikostí.
Hoaxy ale můžou být i nebezpečné. Příkladem je „Modrá velryba”. Při ní údajně dospívající plnili různé úkoly, které se stupňovaly až k sebevraždě. Odborníkům ani vyšetřovatelům se ale nikdy nepodařilo prokázat, že by něco takového opravdu existovalo. (zdroj: iRozhlas)
Aktuálně se nejčastěji objevují hoaxy jako dezinformace šířené na internetu a často jsou absurdní. Sem patří například hoax o tom, že se gumičky do vlasů vyrábějí z použitých prezervativů a šíří HIV. Nebo třeba to, že Jan Werich se v roce 1938 v Československém rozhlase vyjadřoval k mohamedánům. Podobně se objevila i nepravdivá zpráva o oční nemoci na Náchodsku. Její výskyt se nepotvrdil, zpráva se přesto internetem šířila jako lavina.
Jak už zaznělo, některé můžou být pro uživatele internetu, jejich osobní údaje a někdy i peněženky nebezpečné. Příkladem je letitý hoax tvrdící, že když na Facebooku do komentáře napíšete své heslo, nahradí ho hvězdičky. Ve skutečnosti tak jen zveřejníte své heslo a někdo vám může ukrást účet.
Na podobném principu se na Facebooku šířila podvodná zpráva „Jsi to ty?“. Přicházela od facebookového přítele a tvrdila, že má informace nebo obsah týkající se oběti. Aby uživatel zjistil, jaké jeho osobní informace se na internetu objevily, musel kliknout na odkaz ve zprávě. Po otevření ale žádné video nenašel a jeho počítač naopak napadl malware, případně se mu podvodníci pokusili ukrást přihlašovací údaje na Facebook.
Na hoaxech je nebezpečné a nepříjemné, že jsou schopné se masově šířit. Kdysi jsme na ně mohli narazit hlavně v řetězových mailech, dneska se vyskytují hlavně na socsítích.
Už nějakou dobu se šíří internetem a spousta lidí ho bohužel bezmyšlenkovitě sdílí. Podobné texty se na zmiňované sociální síti čas od času s drobnými úpravami objevují. V centru pozornosti byly hlavně v letech 2012 až 2015. Jedná se o řetězový typ zprávy, který si uživatel vloží přímo do svého statusu.
Žádným způsobem vám samozřejmě nepomůže. Ve chvíli, kdy se na Facebook zaregistrujete, odsouhlasíte i smluvní podmínky. Jsou dlouhé, nikdo je nečte, ale můžeme se z nich dozvědět podstatné informace. S tím, co sdílíte pak může FB naložit podle libosti. Žádný status ani prohlášení to nezmění. Víc se o hoaxech dočtete na portálu O2 Chytrá škola v sekci Mediální gramotnost.
Kompletní znění hoaxu:
Zdroj: Facebook
Samostatným jevem jsou pak takzvané urban legends neboli městské legendy. Jedná se o pravdivě působící příběhy, které mezi sebou lidé sdílejí. Často jsou se spojují s konkrétním místem. Mezi nejznámější městskou legendu patří třeba ta o černé sanitce, která po nocích jezdí ulicemi a unáší lidi.
V češtině jsou dostupné hodně povedené weby hoax.cz a manipulatori.cz, které se hoaxům i urban legends věnují a vysvětlují je. V zahraničí fungují například internetové prohlížeče https://www.hoaxbuster.com/ nebo http://hoaxes.org/.
Nebo si pusťte přednášku, kterou pro vás připravil Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zdroj: E-Bezpečí