Kybernemoci. Jak jste na tom vy?

Vliv technologií na lidské zdraví je bohužel nenápadný a plíživý. Některé změny už ale vědci dokázali dobře popsat.   

Ať už jde o nárůst obezity mezi dětmi, větší počet nemocí očí nebo rozvoj cukrovky, onemocnění srdce a dalších chorob. Nadměrné používání informačních a komunikačních technologií ale způsobuje i spoustu nemocí, o kterých naši předkové nikdy neslyšeli. Zjednodušeně jim říkáme kybernemoci. 

Zasahují do fyzického i duševního zdraví člověka a setkává se s nimi skoro každý aktivní uživatel digitálních technologií. V textu si nejčastější z nich popíšeme. 

Modré světlo

Poruchy spánku, ohrožení zraku a předčasné stárnutí pokožky. To jsou jen některé projevy vlivu modrého světla na naše zdraví. Nepodceňujte ho a zkuste děti motivovat k tomu, aby aspoň hodinu před spaním veškerou techniku (mobil, tablet, počítač) vypínaly. Třeba společným povídáním.

Nedostatek pohybu

Vysedávání u počítače nebo mobilu zákonitě znamená málo pohybu. Následky zpravidla nebývají znatelné hned a ve chvíli, kdy nám začnou komplikovat život, bývá už jejich řešení zdlouhavé a bolestivé. Proto je prevence tak důležitá. Správné sezení je základ. Kromě toho je ale potřeba myslet i na pravidelné přestávky. Anebo rovnou vypnout počítač a najít si čas na jakýkoliv druh pohybu (chůze, běh, cvičení atd.).

Schopnost komunikovat

Odborné názory na negativní vliv chatování na vyjadřovací schopnosti se různí. Dá se ale předpokládat, že dlouhodobá on-line komunikace plná emotikonů a obrázků nám slovní zásobu zrovna nevylepší. Chatovací aplikace nahrazující setkávání naživo mají navíc údajně dopad i na snižující se schopnost dospívajících komunikovat a navazovat vztahy.

Syndrom esemeskového krku

Vzniká špatným, nefyziologickým postavením krční páteře během manipulace se smartphonem při psaní zpráv či surfování internetem. Vinou špatnému držení těla se zvětšuje nerovnováha a přetížení krku. Abychom se bolesti vyhnuli, je při používání mobilu důležité mít hlavu v menším předklonu, nedívat se na displej dolů, ale co nejvíc před sebe. (Zdroj)

Syndrom falešného zvonění (fantomové vibrace)

O syndromu falešného zvonění (tzv. fantomové vibrace) se dovíte víc v článku o nomofobii. Jde o poruchu vnímání projevující se neexistujícím zvoněním, případně vibrací mobilního telefonu. Jednoduše máme pocit, že nám telefon v tichém režimu vibruje, i když to tak není.

Robert Rosenberger ze School of Public Policy v nedávném videoklipu na téma fantomových vibrací uvedl, že tuhle halucinaci prožívá na vcelku běžné bázi například devadesát procent studentů středních škol. A termíň „halucinace“ není přehnaný. Mozek totiž v tomhle případě reaguje na podnět, který není skutečný.

Nomofobie a syndrom FOMO

Nomofobii a syndrom FOMO podrobněji popisujeme v samostatných textech. Nomofobie je strach z toho, že mobilní telefon z nějakého důvodu nemůžeme používat. Jde o fenomén navázaný na komunikační technologie ve spojení s interakcí mezi lidmi.  Postihuje velkou část mladší populace. (Víc tady.) 

Syndrom FoMO (z anglického „fear of missing out“, tedy „strach z toho, že něco zmeškáme, propásneme“) je druh behaviorální závislosti. Projevuje se tím, se chceme mít nepřetržitě přehled o tom, co se děje na sítích, každou chvíli je kontrolujeme a svým způsobem se snažíme předběhnout samotné události (FOMO se váže na jiné vnímání času). To se projevuje tím, že jsme v podstatě pořád online. Víc o syndromu FOMO najdete např. tady.

Syndrom počítačové myši - tzv. myšitida

Vzniká při přetěžování vazivových struktur a svalů ruky, zápěstí, předloktí, a dokonce i v oblasti lokte. Postihuje především ty, kdo aktivně a dlouhodobě pracují s počítačovou myší (většinou bez potřebné ergonomické podpory zápěstí), tabletem nebo telefonem. Obdobné problémy se vyskytovaly i v minulosti, tehdy se ale onemocnění týkalo hlavně lidí pracujících manuálně nebo při dlouhotrvajících neměnných polohách ruky. (Zdroj) Myšitida se projevuje bolestí, tuhnutím zápěstí, prstů a kloubů nebo ztrátou síly.

Tabletové rameno

Specifická bolest způsobená nepřirozenou polohou (krčením se) nad tabletem, smartphonem apod. Přístroj totiž často používáme tak, že ho máme položený na nohou, v klíně nebo ho držíme v rukách. Právě v téhle poloze dochází k velkému předklonu a předsunutí krční páteře u hlavy. Výsledkem je přetížení ramenních svalů a následné bolesti hlavy, paží, předloktí a rukou, stejně tak se můžou rozvíjet i degenerativní změny na páteři.

Podle Michaely Tomanové, primářky Rehabilitačního ústavu v Brandýsu nad Orlicí, je důležité opřít si ruce například o trup nebo o stůl. Přitom mobil nebo tabletem, můžeme dát doma do stojánku, a v rukách ho vůbec nedržet. Pokud se můžeme volně položit třeba na sedačku, je dobré mít přístroj položený na nohou nebo na polštáři. Je potřeba mít povolené svaly horní části těla a ‚jen‘ používat ruce. (Zdroj)

Technostres

Technostres definoval americký psychoterapeut Craig Brod už v roce 1984. Podle něj jde o moderní nemoc způsobenou neschopností jedince vyrovnat se s novými informačními a komunikačními technologiemi (ICT) psychicky zdravým nebo pozitivním způsobem (Brod, 1984). Další autoři (Rosen, Weilová) definují technostres jako civilizační chorobu, specifický druh stresu, projevující se nutkavou potřebou být nepřetržitě „na příjmu“ a vstřebávat další a další informace. (Zdroj) Nejlepší prevence před následky technostresu je především omezení používání smartphonů, tabletů a dalších IT nástrojů a navazující psychohygiena – kombinace různých aktivit, při kterých aktivně nepracujeme s IT nástroji (pohyb, relaxace, příroda atd.)

Kyberchondrie

Kyberchondrie (cyberchondria) úzce souvisí s hypochondrií, projevuje se totiž vyhledáváním příznaků onemocnění na internetu.To často vede k neurózám, úzkosti a iracionálním obavám o vlastní život. Kyberchondrie podněcuje projevy hypochondrie díky obrovskému množství kdykoliv dostupných informací. Ty jsou často vytržené ze souvislostí a vyvolávají u uživatelů bez lékařského vzdělání úzkost. Nedokážou totiž u náhodně dohledaných zdrojů poznat jejich závažnost a věrohodnost. (Zdroj)

Technoference

Potřeba často přerušovat běžné aktivity jako je konverzace, jídlo, sport nebo i sex kontrolováním mobilů nebo jiných elektronických zařízení. Technoference negativně zasahuje do partnerských a rodinných vztahů (Zdroj).

Kyberzávrať (cyber dizziness, digitální pohybová nemoc)

Dezorientace a pocity závrati způsobené novým nebo nepřehledným digitálním prostředím, třeba po aktualizaci software (změní se rozložení ikon, barevnost, poruší se stereotyp, na který jsme zvyklí). Kyberzávrať se ale objevuje i při moc rychlém scrollování obrazovkou nebo při sledování filmu plného rychlých vizuálních efektů.

Digitální amnézie (Google efekt)

Tendence rychle zapomínat informace, které se dají snadno najít na internetu (hlavně přes Google, odtud “Google efekt”).  Lidé postiženi Google efektem nemají potřebu pamatovat si informace, které budou dostupné později, a spíš si pamatují, kde je najdou. 

Náš přehled „kybernemocí“ určitě není 100% vyčerpávajícím výčtem všech možných obtíží, které nadměrné nebo nevhodné používání digitálních technologií může způsobit.

7 tipů pro zdravé používání technologií

1. Při práci s počítačem si dávejte pravidelné přestávky. Vstaňte, protáhněte se.
2. Pokud vás kvůli počítači bolí záda, krční páteř, zápěstí nebo oči, zřejmě jste na obrazovku počítače nebo telefonu přilepení moc často.
3. Minimálně hodinu před spaním se vyhýbejte modrému světlu obrazovek, to platí i o televizi.
4. Máte nutkání hned zkontrolovat každou notifikaci a nový příspěvek? Pak už jste možná závislí.
5. Dopřávejte si pravidelný offline detox. Například víkendy jsou pro vypnutí telefonu a počítače ideální čas.
6. Jak to jen jde, potkávejte se s přáteli naživo. Chat nebo Zoom popovídání u kafe nenahradí.
7. Na prohlížení příspěvků, chatování a sledování filmů nebo seriálů si snadno vypěstujete závislost. Zkuste si někdy spočítat, kolik času denně s nimi trávíte.

Pro E-Bezpečí a Nadaci O2 připravil René Szotkowski Univerzita Palackého v Olomouci