První kroky, první kliky: jak displej mobilu ovlivňuje vývoj dítěte

Ať chceme nebo ne, technologie jsou a budou běžnou součástí dětství a dospívání. Zatímco před několika lety měly děti přístup primárně jen k televizi, dnes už mnohé z nich mají tablet, mobil nebo koukají rodiči přes rameno do počítače. A to kolikrát už v batolecím věku.  

Dokládá to i nejnovější průzkum neziskové organizace Zvedni hlavu a Nadace O2, který realizovala společnost STEM. Podle jeho výsledků tráví  41 % dětí ve věku 1–2 roky tráví u obrazovek více než hodinu denně a každé páté více než dvě hodiny. Zároveň téměř polovina rodičů nemá pro dítě stanovený žádný denní limit pro používání obrazovek. 

Mnoho lidí si přitom stále neuvědomuje, že nadměrné používání technologií může ovlivnit i fyziologický vývoj dítěte. 

Co se děje, když děti tráví hodně času u obrazovek? 

Pokud děti ve velké míře pasivně sledují obsah na obrazovkách, může to mít výrazný dopad na jejich vývoj. Dítě často nemá kontrolu nad tím, jaký obsah sleduje. Může být velmi rychlý, plný blikajících obrazů nebo výrazných zvuků, což může vést k senzorickému přetížení. „Nadměrné sledování obrazovek zvyšuje hladinu dopaminu v mozku, může narušovat sociální vazby a u malých dětí se může projevit i zhoršením emoční pohody, strachy, projevy úzkosti, poruchy spánku, podrážděností nebo jinými změnami chování,“ komentuje Mgr. et Mgr. Barbora Richtrová, předsedkyně Asociace klinických logopedů České republiky. 

Jedním z důležitých ovlivňujících faktorů podle odborné publikace, kterou zpracovala Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D. je modré světlo, které elektronika vyzařuje. Pokud jsou mu děti nadměrně vystaveny, zejména večer, může potlačovat tvorbu hormonu melatoninu a narušovat spánek.  

Zároveň publikace mluví o takzvaném „video deficitu“ – děti do přibližně dvou let mají potíže převést informace z obrazu do reality. Jinými slovy: situaci, kterou vidí na obrazovce, nedokážou využít ve skutečném prostředí tak dobře, jako když ji zažijí přímo. 

Obrazovky mají vliv i na vývoj jazyka 

Pro rozvoj jazyka jsou nejdůležitější společné aktivity a sdílené zkušenosti. Děti potřebují především reálné činnosti, které mohou společně s dospělými komentovat. „Může jít o velmi jednoduché věci: něco společně vytvořit, postavit budku pro ptáčky, uvařit jídlo, jít na procházku nebo si jen společně povídat o tom, co se kolem nich děje. Důležité je sdílení a společný prožitek,“ komentuje Barbora Richtrová. 

Nic nenahradí kontakt s rodičem 

Velmi důležitou roli však hraje způsob, kterým se děti učí nové věci. V prvních letech života, je pro jejich vývoj zásadní především přímá interakce s dospělým, ať už jde o společné hraní nebo procházku. Obrazovky však tento typ komunikace často nahrazují. Australská studie, sledující rodiny s malými dětmi, například zjistila, že s každou minutou času u obrazovky děti slyší méně slov od dospělých a méně s nimi vedou přirozený dialog. 

Pro zdravý vývoj dětí je zásadní bezpečné a podnětné prostředí. Děti potřebují dostatek času, klidu a lásky. Důležitý je kvalitní spánek, klidné stolování a také běžná komunikace s rodiči. 

„Komunikaci tváří v tvář žádná technologie nikdy nenahradí. Velmi důležitý je také fyzický kontakt. Například nošení, kojení, mazlení nebo jiné formy blízkosti,“ doplňuje Barbora Richtrová. 

Více o tomto tématu povídá logopedka Barbora Richtrová v podcastu Zvedni hlavu. Poslechnout si ho můžete zdarma v O2 Knihovně. 

Můžou být technologie pro děti přínosem? 

Technologie nemusí být pro děti pouze rizikem. Pokud jsou používány přiměřeně a s vhodným obsahem, mohou mít i rozvojový přínos. Existují například nástroje a aplikace, které podporují rozvoj řeči nebo pomáhají lidem s omezenou schopností komunikace. 

U malých dětí mohou přínos přinést i jednoduché vzdělávací aplikace nebo kvalitní dětské pořady, které rozvíjejí slovní zásobu, paměť nebo logické myšlení. Největší přínos mají tehdy, když je dítě sleduje nebo používá společně s rodičem a mohou si o obsahu následně povídat. 

Doporučení pro rodiče 

Odborníci doporučují přistupovat k technologiím v rodině vědomě a s jasnými pravidly. Důležité je být dětem příkladem, nastavit přiměřené časové limity a zajímat se o to, co děti na obrazovkách sledují. Pokud dítě technologie používá, je vhodné sdílet tento čas společně a vybírat obsah odpovídající jeho věku. Stejně důležité je ale podporovat i aktivity mimo obrazovky – pohyb, hru, tvoření nebo společné čtení. Večerní režim by měl ideálně probíhat bez modrého světla, které může narušovat spánek. 

Další praktické rady, doporučení odborníků a materiály pro rodiče najdete v Desateru dětského digitálního zdraví a v doprovodných vzdělávacích materiálech na webu O2 Chytrá škola nebo neziskové organizace Zvedni hlavu. 

Autor: Monika Ježková, Tým O2 Chytrá škola