Instagram vs. realita: Jak sociální sítě mění naše představy o kráse
Blíží se léto. Období koupališť, plavek, dovolených a také nekonečného proudu fotografií (nejen) na Instagramu. Sociální sítě se v tomto období plní snímky vysportovaných postav, bezchybné pleti, exotických destinací a zdánlivě dokonalých životů. Na první pohled může takový obsah působit inspirativně. Jenže když se s ním setkáváme každý den, snadno získáme pocit, že právě takto vypadá běžná realita. A právě tady vzniká problém.
Zdroj obrázku: generováno pomocí AI, ChatGPT
Plné rty, vysoké lícní kosti, dokonale tvarovaný nos, mandlovité oči, symetrický obličej a mírně znuděný výraz - kombinace rysů, pro kterou vznikl podle Seznam Zpráv už před lety termín „instagram face“. Když se k tomu přidají další dokonalé fotky v plavkách na Maledivách, kde si dokonalý pár užívá nejlepších dnů, zatímco kamarádky se doma starají o luxusní byt a venčení mazlíčků, velmi rychle tak vzniká obraz zdánlivě dokonalého života. Ten pak na sociálních sítích působí jako běžný standard, přestože má často k realitě často daleko.
Sociální sítě však většinou neukazují skutečný život, ale jeho pečlivě upravenou a vybranou verzi. Často po použití zkrášlovacích filtrů, zákroků plastických chirurgií nebo v některých případech i zakrývající vnitřní smutek materialismem. Přesto mohou tyto „ideály“ výrazně ovlivňovat to, jak vnímáme sami sebe, své tělo i vlastní hodnotu.
Více než 60 % žen se cítí pod tlakem dokonalosti
Novější výzkumy potvrzují, že problém není okrajový. Podle dat citovaných portálem iPrima Ženy přiznává více než 60 % žen, že se po sledování obsahu zaměřeného na „ideální“ životní styl cítí méně dokonalé. Z výzkumu pro Nadaci O2 z roku 2022 také víme, že více než desetina dětí a dospívajících používá filtry, aby vypadala lépe než ve skutečnosti.
Srovnávání s ostatními je přirozené, sociální sítě ho však posouvají na novou úroveň. Denně nás zaplavují pečlivě vybrané a často idealizované fotografie, které mohou vést k nespokojenosti s vlastním vzhledem, nižšímu sebevědomí, k pocitu nedostatečnosti, selhávání, osamělosti, závisti, úzkostem a depresivitě. Neustálá konfrontace s tím, že někdo žije zajímavěji, vypadá líp, má větší úspěchy, je vysilující. Nejvíce jsou přitom ohroženi dospívající, kteří si teprve vytvářejí vlastní identitu a vztah k sobě samým.
Jak si udržet zdravý odstup?
Sociální sítě samy o sobě nejsou nepřítelem. Mohou být zdrojem inspirace, kreativity i podpory. Důležité je naučit se k jejich obsahu přistupovat kriticky a bezpečně.
Pomoci může několik jednoduchých pravidel od Linky Bezpečí:
-
Vyplácí se sledovat i obyčejné profily někoho, kdo realitu ukazuje takovou jaká (asi) je. Doporučujeme nesledovat, co nás zneklidňuje a přispívá k duševní nepohodě.
-
Dále se vyplácí stanovit si na sociální sítě určitý čas a dodržovat ho. Nesnažit se vidět a reagovat na všechno nové, co se na sítích objevilo.
-
Nesledovat sítě alespoň hodinu před spaním, může znít jak otřepaná mantra. Nutno ale dodat, že to stále platí a je potřeba tuto pravdu připomínat. Modré světlo jednoduše spánku nepřeje.
-
Když už se na sítích pohybujeme, je fajn dát si nějaký cíl, vědět, proč něco sledujeme, vyjádřit se i aktivně, a nejen bezmyšlenkovitě sledovat obsah.
-
Vyplácí se také mít soukromé profily, do kterých pustím jen osoby, o kterých vím, že mi nebudou v komentářích ubližovat, napadat mě.
Přečíst si můžete také další tipy a rady v tématu Vliv sociálních sítí na vnímání vlastního těla na O2 Chytré škole.
Krása není algoritmus
Léto je obdobím, kdy bývá tlak na vzhled obzvlášť silný. Je proto dobré připomínat si, že fotografie na sociálních sítích nejsou měřítkem naší hodnoty. Skutečný život není dokonale nasvícený, filtrovaný ani upravený. A právě v jeho nedokonalosti je často mnohem více autenticity než v jakémkoli instagramovém příspěvku.
Možná je tedy letos největší výzvou neporovnávat se s dokonalými obrázky na displeji, ale naučit se přijmout a ocenit vlastní realitu.
Prevence a osvěta je základ
Chcete se tématu sociálních sítí, algoritmů nebo bezpečného chování online věnovat ještě více do hloubky? Nadace O2 letos nově otevírá svůj grantový program také středním školám. Ty mohou získat až 50 000 korun na vlastní vzdělávací projekty zaměřené na bezpečný pohyb na internetu, kritické myšlení, rozpoznávání dezinformací, bezpečné využívání umělé inteligence nebo pochopení fungování algoritmů sociálních sítí. Do grantového programu se mohou zapojit gymnázia, odborné školy, lycea i konzervatoře z celé České republiky.
Přihlášky je možné podávat do 29. července 2026 a kromě finanční podpory nabízí Nadace O2 školám také metodickou pomoc a inspiraci prostřednictvím programu O2 Chytrá škola. Více informací včetně podmínek grantového řízení najdete na webových stránkách.
Autor: Monika Ježková, Tým O2 Chytrá škola