Tablet v kočárku, pohádka u jídla: Kolik obrazovek je pro malé děti příliš?

Realita v českých domácnostech je k zamyšlení. Data z průzkumu společnosti STEM pro neziskovou organizaci Zvedni hlavu a Nadaci O2 ukazují, že obrazovky jsou součástí života dětí už od velmi raného věku. Například 36 % dětí ve věku 6 měsíců až 2 roky tráví u obrazovek více než hodinu denně. U předškoláků jsou čísla ještě vyšší – téměř polovina z nich tráví s displejem u obličeje dokonce přes dvě hodiny. A to nemluvě o tom, že 40 % dětí sleduje obrazovku během jídla. 

Realita v českých domácnostech je k zamyšlení. Data z průzkumu společnosti STEM pro neziskovou organizaci Zvedni hlavu a Nadaci O2 ukazují, že obrazovky jsou součástí života dětí už od velmi raného věku. Například 36 % dětí ve věku 6 měsíců až 2 roky tráví u obrazovek více než hodinu denně. U předškoláků jsou čísla ještě vyšší – téměř polovina z nich tráví s displejem u obličeje dokonce přes dvě hodiny. A to nemluvě o tom, že 40 % dětí sleduje obrazovku během jídla.

Kolik času u obrazovky je ještě zdravé?

Doporučení odborníků i organizace WHO jsou v tomto směru poměrně jednoznačná.

• Děti od 0 do 3 let by ideálně neměly být technologiím vystavovány vůbec. V tomto období je klíčový vztahový a přirozený vývoj. Dítě potřebuje především kontakt s rodiči a blízkými lidmi.

• U dětí od 4 do 6 let se doporučuje maximálně cca 40 minut denně. Pokud je čas u obrazovky delší, měla by být přítomna aktivní role rodiče – například společné sledování, povídání si o příběhu nebo popisování toho, co dítě vidí.

„Je potřeba si uvědomit, že čas strávený u telefonu nebo jiné obrazovky dětem často bere prostor pro další, zdraví prospěšné činnosti. Například spánek, klidné jídlo, pohyb nebo čas strávený s rodiči. Jde tedy především o celkový balanc během dne. Snažíme se, aby měl dětský den přiměřenou náplň a aby obrazovky výrazně nezasahovaly do aktivit, které jsou pro jejich vývoj důležité,“ komentuje, MUDr. Martina Matoušková, praktická dětská lékařka.

Zásadní je čas i obsah obrazovky

Často se mluví hlavně o množství času u obrazovek, protože to je pro rodiče snadno pochopitelné. Neméně důležitý je ale také obsah a kontext. Některé pořady nebo videa jsou velmi rychlé, plné střihů, výrazných barev a hlasitých zvuků, což může dětský mozek nadměrně stimulovat. Malé děti přitom ještě nemají dostatečně vyvinutou schopnost filtrovat podněty a zpracovávat tak intenzivní vizuální i zvukovou stimulaci. Přitom realita je taková, že každé čtvrté dítě pravidelně sleduje krátká videa typu Shorts a Reels, jak ukazuje průzkum STEM.

„Další studie ukazují, že i televize puštěná jen „na pozadí“ může negativně ovlivňovat kognitivní i psychosociální vývoj dítěte. Naopak pokud rodič sleduje společně s dítětem pohádku nebo jiný dětský pořad, a následně si o něm povídají, může to mít na rozvoj i pozitivní vliv,“ doplňuje MUDr. Martina Matoušková.

Doporučení pro rodiče

Odborníci doporučují přistupovat k technologiím v rodině vědomě a s jasnými pravidly. Důležité je být dětem příkladem, nastavit přiměřené časové limity a zajímat se o to, co děti na obrazovkách sledují. Pokud dítě technologie používá, je vhodné sdílet tento čas společně a vybírat obsah odpovídající jeho věku. Stejně důležité je ale podporovat i aktivity mimo obrazovky – pohyb, hru, tvoření nebo společné čtení. Večerní režim by měl ideálně probíhat bez modrého světla, které může narušovat spánek. 

Další praktické rady, doporučení odborníků a materiály pro rodiče najdete v Desateru dětského digitálního zdraví a v doprovodných vzdělávacích materiálech na webu O2 Chytrá škola nebo neziskové organizace Zvedni hlavu. 

Autor: Monika Ježková, Tým O2 Chytrá škola