Mohou písně vnucovat radikální názory? Pozor na texty skladeb, mohou překvapit

Umíte si představit, že by vaše dítě mohlo někomu ublížit? Že by mohlo nenávidět třeba jen kvůli barvě pleti? Nebo že by bylo fanatik? Přeci jen by právě děti měly mít tu nejčistší duši bez předsudků. Ale pravdou je, že i skrz na první pohled klasickou zábavu se mohou děti setkat s radikálními postoji a myšlenkami, které můžou snadno přebrat za své.  

Písničky. I v tomto nenápadném rozptýlení se může skrývat potencionální riziko, kterému mohou být děti vystavené. Death metal kapely, horrorcore rapeři, texty plné propagandy nebo i klasický rock. To všechno si můžou děti ať úmyslně nebo omylem na internetu poslechnout.  

Přestože na některých videích má platforma Youtube YouTube je největší a nejznámější internetový server pro sdílení videí. Kromě funkcí jako je nahrávání nebo přehrávání videí, lze platformu využívat i pro živé vysílání. YouTube byl založen v roce 2005 a vlastní jej společnost Google. nastavenou věkovou hranici, děti tuto překážku mohou obejít a buď si píseň stáhnout, nebo si jí poslechnout někde jinde. Například u platformy Spotify je potřeba se zaregistrovat a uvést věk. Podle podmínek použití je potřeba, aby posluchači bylo alespoň třináct let, ale děti opět toto nařízení mohou obejít. Pak se jim otevře svět písniček, těch bezproblémových, ale i násilnických.     

Písně a radikalizace? Došlo i k vraždě 

Můžou písně opravdu radikalizovat děti a teenagery? V roce 1995 byla ve Spojených státech rituálně zavražděna patnáctiletá dívka.  A důvod? Skupina teenagerů chtěla její vraždou zařídit úspěch své death metalové kapely, informovalo několik médií.  

Rodiče zavražděné dívky obvinily kapelu Slayer, která podle nich inspirovala tři pubertální chlapce k vraždě Elyse Pahler. Podle rodičů můžou za smrt dcery písně, které předávají instrukce k sledování, mrzačení, znásilňování, mučení, kanibalismu i nekrofilii. Kapela Slayer se k tomuto případu nechtěla vyjádřit.  

Vražda se sice stala více jak před dvaceti lety, ale v současné době mají děti větší možnosti. Mohou poslouchat různé písně ze všech koutů světa, ovládají anglický jazyk a vše si mohou online přeložit. Přestože drtivá většina písní je nezávadná, mohou některé texty obsahovat slova nebo motivy, které by se k dětským uším zkrátka dostat neměly.  

Co s tím? 

Z českého prostředí je příkladem hudby, která by mohla podněcovat k rasové nenávisti, i píseň Bílej jezdec od skupiny Orlík. Naopak skladba Mešita od skupiny Ortel vybízí k zastavení šíření islámu, protože podle písně hrozí, že budou Arabové řezat hlavy.  

Přestože většina písní nevybízí k násilí a radikalizaci, rozhodně není od věci si s dětmi popovídat o hudbě, kterou poslouchají. Promluvit s nimi, že si možná někdy vyslechnou píseň, ze které budou mít strach nebo jiné pocity. Vysvětlit, že hudba je umělecký počin, který nemusí odrážet realitu a vzorce chování. Někdy se totiž i písně snaží svého posluchače zmanipulovat, což je pro děti těžší rozlišit a rozpoznat.  

Zajímá vás téma radikalizace dětí na internetu? Jako první v České republice se na tuto problematiku snaží upoutat pozornost soubor Farma v jeskyni, se kterým O2 Chytrá škola navázala partnerství v rámci projektu Commander. Další informace k tématu se postupně dočtete v knihovně O2 Chytré školy, která nabídne rady a tipy pro rodiče, kteří nechtějí své děti nechat napospas online radikalizaci. 

Autor: Kateřina Neumannová, Tým Bezpečně v síti.cz