Fair play na hřišti i na sítích. Když útoky nekoneční písknutím rozhodčího
Kyberšikana si nevybírá, může vás potkat ve škole, na ulici, v bezpečí domova, ale tak stejně ve sportovním prostředí. Tam, kde by měl primárně vládnout týmový duch, radost z pohybu a fair play se snadno může objevovat i závist, nepřiměřená rivalita nebo potřeba se zviditelnit na úkor druhých. Když se tyto emoce přenesou z hřiště na sociální sítě, vzniká prostor pro útoky, které mohou bolet víc než prohra v zápase. Jak chránit mladé sportovce před kyberšikanou? A jakou roli v prevenci hrají trenéři, rodiče i samotné kluby?
Kyberšikana může mít mnoho tváří a nemusí vždy začít jako promyšlený útok. Někdy je to jen neuvážený vtip, jindy cílená snaha ublížit – z pomsty, kvůli touze po uznání nebo ze snahy ovládat druhé. Útočníci často sdílejí upravené fotky, překroucené příběhy nebo rovnou lži. A co je nejhorší? Čím víc lidí takový obsah sdílí, tím víc sílí jeho dopad.
Když se rivalita přesune z hřiště na displej telefonu
Sport má být místem radosti, týmového ducha a osobního růstu. Jenže když se mezi góly, medailemi a výkony začnou objevovat posměšky a urážky – ne na hřišti, ale na sociálních sítích, dostaví se spíš trable a psychické problémy.
Kyberšikana ve sportu má mnoho tváří. Může to být rýpavý komentář pod fotkou, upravené video, výhružné zprávy, tvorba falešných profilů nebo lživé příspěvky, které se šíří rychlostí blesku. Pro děti, které do sportu vkládají srdce, to může být obrovská rána – zvlášť když útok přichází z prostředí, kde čekají podporu.
Děti a dospívající ve sportovních klubech často čelí tlaku, chtějí být lepší, silnější, úspěšnější. Rivalita, která je přirozenou součástí soutěžení, se ale může snadno přelít i do online prostoru, ve kterém už ale není tak lehce kontrolovatelná. Stačí jeden nevydařený zápas, nevhodná fotka z tréninku nebo prostě jen závist a z hráče či soutěžícího se stává terč.
Jak můžeme bojovat proti kyberšikaně ve sportu?
Klíčové je, aby sportovní kluby nebyly jen tréninkovým zázemím, ale i bezpečným místem, ve kterém se všichni cítí dobře. A jako vždy, prevence je základ. Sportovní kluby by proto vedle sportovních aktivit měly pořádat školení a workshopy, které pomohou trenérům, rodičům i dětem rozpoznat znaky kyberšikany Kyberšikana je šikanování jiné osoby (např. ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.) s využitím internetu, mobilních telefonů či jiných informačních a komunikačních technologií. e, jak jí předcházet. Skvělým příkladem je Rugby Club Tatra Smíchov, který během šesti turnusů příměstských táborů zvládl propojit sport s osvětou – kromě tréninků děti absolvovaly i interaktivní program o bezpečném chování na internetu. Tyto aktivity vznikly díky podpoře Nadace O2 v rámci grantu pro neziskové organizace.
Doporučujeme také dětem pustit film Smečka z prostředí hokeje, které se zaměřuje na téma šikany a kyberšikany Kyberšikana je šikanování jiné osoby (např. ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.) s využitím internetu, mobilních telefonů či jiných informačních a komunikačních technologií. ívajícími sportovci. Děj se odehrává převážně na zimním stadionu a ve školním prostředí a ukazuje, jak těžké je prosadit se a zůstat sám sebou v uzavřeném kolektivu, kde „smečka“ určuje pravidla.
Děti by měly mít možnost otevřeně mluvit o svých problémech. A to nejen s rodiči, ale taky se svými trenéry a trenérkami. Ty by jim měli aktivně naslouchat a poskytovat podporu. V případě potřeby mohou využít podpůrné vzdělávací materiály na portálu O2 Chytrá škola.
Sportovní kluby by měly mít jasně stanovená pravidla a postupy pro řešení případů kyberšikany, včetně konkrétních důsledků pro její původce. Zároveň je důležité aktivně budovat pozitivní týmové prostředí. Trenéři, rodiče i spoluhráči by měli tvořit pevný tým nejen na hřišti, ale i v online světě. Protože jen v prostředí, kde vládne respekt, může vyrůst skutečný šampion – nejen ve sportu, ale i v životě.
Autor: Monika Ježková, Tým O2 Chytrá škola
