Každé druhé dítě je nespokojené se svým vzhledem. Co ještě ukázal nový výzkum?
Dnešní technologická doba je velmi postavena na vizuálu. Televize, notebook nebo telefon nám prostřednictvím obrázků a videí poskytuje zábavu, ale otvírá tím i dveře možným hrozbám. Podle výzkumu Děti a kult krásy v online světě čelila posměškům v digitálním prostředí jedna třetina českých dětí.
Téměř 10 tisíc dětí a dospívajících se účastnilo výzkumu Děti a kult krásy v online světě, který uskutečnily Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty s Katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a společností O2. Prosbu o vyplnění dotazníku k výzkumu jsme již dříve zveřejnili v článku a tímto vám děkujeme za účast. Bez vás bychom nyní výsledky neměli.
Výzkum byl rozsáhlý a zaměřil se na to, jak sociální sítě Sociální sítě je označení pro informační sítě (poskytované internetovými portály), které umožňují vytvářet virtuální společenství. Uživatelé mohou sdílet např. své osobní informace (osobní údaje, fotografie, video), komunikovat pomocí chatu a setkávat se tak s lidmi, se kterými by se uživatelé těchto portálů pravděpodobně nikdy nesetkali. ovlivňují vnímání krásy, proč děti upravují svůj vzhled, jestli se respondenti setkali s nějakou formou online zesměšňování a jaký vliv mají tyto faktory na psychiku. A jak to dopadlo?
V online prostředí posměškům čelí nebo čelilo každé třetí dítě, nejčastěji se dítě setkalo s bodyshamingem kvůli vlasům a obličeji. Více o bodyshamingu se dočtete v článku. Přibližně deset procent z nich se setkalo se zesměšňováním spjatým s postavou. Sociální sítě jsou nelítostné, protože často ukazují dokonalé postavy, které mohou být ale upravené a nereálně. To může mít pak negativní dopad na vnímání vlastního těla.
„Přes 7 % dětí se začalo omezovat v jídle a 5 % dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum," popisuje Jana Kvintová z Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Závažným zjištěním je pak přiznání přejídání se a následné vyzvracení potravy u 1,3 % dětí. Přes 7 % dětí začalo vnímat své tělo jako "tlusté", přestože je okolí ujišťovalo o opaku," dodává Kvintová.
Děti si samy mohou nastavit ideální obraz, jak by jejich tělo mělo vypadat. Dříve se dospívající stylizovali do zpěváků, herců nebo bubeníků, dnešní děti mají ale jiné idoly. Youtubery, instagramery a další influencery, kteří ale své fotky často upravují nebo je fotí na vícero pokusů. „Jen každé druhé dítě je podle výzkumu spokojené se svým obličejem, spokojenost s vlastním tělem deklarovalo 46 % dětí," říká Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
O dalších výsledcích výzkumu vás budeme informovat v následujících článcích, případně si můžete celou výzkumnou zprávu přečíst na portále O2 Chytré školy. Zde najdete i záložku Vliv sociálních sítí na vnímání vlastního těla, kde najdete, co negativní vnímání vlastního těla způsobuje.
Autor: Kateřina Neumannová, Tým Bezpečně v síti.cz
