Když AI technologie mluví za vás: Výhody a nebezpečí klonování hlasu
Klonování lidského hlasu prostřednictvím umělé inteligence je fascinující a zároveň kontroverzní technologie, která přináší řadu výhod, ale také závažná rizika zneužití. Jak se postupně tato technologie vyvíjí, je klíčové, aby byla využívána s respektem k etickým normám a právům jednotlivců. Podívejme se blíže na to, jak tato technologie funguje, jaké jsou její přínosy a jaká rizika s sebou nese.
Umělá inteligence nám přináší nespočet možností, které jsme si v minulosti nedokázali ani představit. Různí AI asistenti, aplikace a nástroje nám často ulehčují práci. A to například při generování textu, vyhledávání informací nebo třeba při tvorbě a úpravě obrázků. S postupem času se tato technologie vyvíjí a není novinkou, že AI už dokáže i klonovat lidský hlas.
K vytvoření naklonovaného hlasu nám stačí několikasekundový záznam konkrétní osoby, který se nahraje do speciální AI aplikace. Tato technologie se naučí hlas napodobit a následně podle textových zadání generuje hlas tak realisticky, že je k nerozeznání od originálu. Příkladem takového nástroje je ElevenLabs nebo Speechify.
Světlé stránky klonování hlasu
Jednou z hlavních výhod využití této technologie je například zachování autenticity při tvorbě mluveného slova do audioknih nebo dialogů do filmu v případě, že nastala změna hlasového „herce“. Ve vzdělávání je možné využívat klonování hlasu k vytváření personalizovaných výukových materiálů, které mohou být přizpůsobeny individuálním potřebám žáků. Technologie také zlepšuje automatizované zákaznické služby. Typickým příkladem je virtuální asistentka Eva, se kterou si můžete popovídat, pokud zavoláte na zákaznickou linku O2.
Přestože klonování hlasu přináší inovace a zlepšení, je důležité, aby bylo používáno eticky, v souladu s právními předpisy a bez narušení soukromí.
Falešný Biden na drátě
Použití umělé inteligence k napodobení lidského hlasu představuje ale i zásadní hrozby, zejména v oblasti bezpečnosti, ochrany soukromí a důvěry veřejnosti. Mezi nejvýznamnější rizika patří možnost zneužití této technologie k podvodným deepfake aktivitám.
Příkladem je incident spojený s prezidentskou předvolební kampaní v USA v roce 2024. Tisícům voličů telefonoval falešný prezident Biden. Šlo ale o falešnou nahrávku. Za vším stál demokrat Steve Kramer a pouliční kouzelník Paul Carpenter, kteří za pomoci technologie klonování hlasu vytvořili fiktivní záznam prezidentova hlasu.
Podobná situace nastala i na Slovensku, kde byl pomocí umělé inteligence vytvořen falešný záznam hlasu jednoho z kandidujících politiků.
Tyto případy jasně ukazují, jak snadno lze takovou technologii využít k manipulaci veřejnosti a jak vážně může ohrozit demokratické procesy, například průběh voleb.
Pokud chcete prozkoumat téma umělé inteligence hlouběji, včetně dalších možností a rizik, navštivte vzdělávací portál O2 Chytrá škola. Najdete tam nové materiály od partnera E-bezpečí.
Autor: Monika Ježková, Tým O2 Chytrá škola
