Online bezpečnost
Mediální gramotnost
Počítačová gramotnost
Technologie ve vzdělávání
Slovo propaganda má svůj původ už na začátku 17. století, kdy vznikla Posvátná kongregace pro šíření víry (Sacra congregatio de propaganda fide) s cílem šířit osvětu o katolické církvi. V té době ovšem slovo propaganda nikdo nevnímal negativně jako dneska.
Propaganda se snaží ovlivnit naše postoje a mínění. Zjednodušeně se dá říct, že je to vlastně emotivně vyhrocená reklama, která vytrhává informace z kontextu, je tendenční nebo vysloveně lživá. Většinou se nám snaží něco vsugerovat a nasměrovat naši pozornost a uvažování určitým směrem, zároveň se snaží rozložit naše stávající přesvědčení. K tomu jí slouží jakékoliv zpochybnění, strašení, znejistění, oslabení nebo poukázání na neúspěch nehodících se ideí, hodnot a lidí.
Asi nejznámější definice říká, že propaganda je úmyslný a systematický pokus o formování vnímání, manipulování poznání a přímého chování způsobem a směrem, který vyhovuje tvůrci této propagandy. Snaží se předstírat, že o dané věci informuje, ale jde o informování je zkreslené a neobjektivní. Někdy se vydává za vzdělávání, ale na rozdíl o něj nám předkládá, co konkrétního si máme myslet a zároveň zásadní informace zamlčuje. Vzdělávání by nám mělo rozšiřovat obzory a nabízet různé úhly pohledu.
Manipulace je základní nástroj propagandy. Útočí na základní lidské potřeby a city. Nebezpečnější (protože často nejefektivnější) jsou manipulace cílící na emoce než ty, které se tváří jako racionální argument. Obecně se víc šíří takové zprávy a informace, které právě na negativní emoce míří. V případě manipulací vždycky existuje nějaký manipulátor, který manipulaci využívá, a oběť, v jejíž neprospěch manipulace probíhá. Obětí může být buď člověk, který manipulaci podlehne a propagandě uvěří, nebo klidně i někdo, o kom se daný kousek propagandy zmiňuje (například menšina).
Mezi základní manipulativní techniky patří: