Úzkostné poruchy můžou ničit vztahy i školní výsledky. Jak na ně?

Úzkostná porucha postihne někdy v životě každého 4. člověka. 2× častěji se vyskytuje u žen.Míváš někdy nepřiměřený strach nebo úzkost? Narušují ti tyto pocity schopnost normálně fungovat a kazí vztahy či školní výsledky? V tom případě možná trpíš úzkostnou poruchou. Za život se s ní setká až 25 % lidí, tedy každý 4. z nás. Kdy se jedná o úzkost a kdy již o úzkostnou poruchu? Co ji způsobuje? A jak se léčí?

Co je to úzkost?

S pocitem úzkosti se za svůj život setkala řada z nás. Jde o nepříjemnou, ale běžnou emoci, která nám pomáhá přizpůsobit se vnějším okolnostem a ve vypjatých situacích se díky ní dokážeme soustředit a vydat ze sebe to nejlepší. Příčinu úzkosti neumíme určit. Tím se liší od strachu - ten máme z něčeho konkrétního, třeba z pavouků či výšek.

Kdy už jde o úzkostnou poruchu?

Aby se dal stav označit za úzkostnou poruchu, musí být úzkost:

• nepřiměřená situaci 

• bránit schopnosti normálně fungovat a narušovat vztahy nebo školní výsledky

Lidé trpící úzkostnou poruchou se obvykle snaží vyhýbat situacím, které spouštějí nebo zhoršují jejich příznaky.

Úzkostné poruchy se vyskytují v mnoha formách. Obecně se dělí na:

• Trvalé - projevují se nekontrolovatelnými, nadměrnými obavami, které jsou přítomny neustále, i když se někdy dostanou do popředí více a jindy méně. Tito lidé si často dělají starosti kvůli maličkostem.

• Situační - patří sem panická porucha, při které záchvat úzkosti vzniká nečekaně a je velmi intenzivní. Řadí se sem ale i fobie, tedy intenzivní a nadměrný strach z určitého předmětu (pavouci), situace nebo činnosti (mluvení na veřejnosti), která obecně není škodlivá.  

Úzkostná porucha postihne někdy v životě každého 4. člověka. 2× častěji se vyskytuje u žen.

Co úzkostnou poruchu způsobuje? 

Na vině může být trauma z dětství, ale také stres či genetika. Dle výzkumů mají děti rodičů s úzkostnou poruchou až 7× větší pravděpodobnost v porovnání s běžnou populaci, že se u nich úzkostná porucha rozvine také. Kromě dlouhodobého stresu mohou úzkosti spustit i jednorázové stresové události, jako je třeba nemoc, nehoda či rozchod.

Jak se projevuje panická porucha? 

Hlavní součástí panické poruchy jsou opakující se panické záchvaty (ataky). Ty se projevují ochromujícími příznaky, které jsou často spíše fyzické. 

Patří mezi ně:

• úzkost a strach ze smrti

• bušení srdce

• pocení, třes či mravenčení

• pocit knedlíku v krku

• zrychlené dýchání či pocit, že člověk nemůže dodechnout

• bolest na hrudi, břicha či hlavy

Mohou se vyskytovat jednotlivě nebo v různých kombinacích.

Příznaky působí závažně a řada lidí, zejména pokud zažijí panickou ataku poprvé, věří, že mají srdeční infarkt nebo jinou život ohrožující nemoc. Nezřídka se tak dostanou na pohotovost do nemocnice. 

Pro panickou poruchu je charakteristické, že záchvaty vznikají náhle bez vazby na konkrétní situaci. Zpravidla odezní do 5 až 20 minut. Průměrný věk pro nástup panické poruchy je 20-24 let. Panické ataky se mohou objevit i u jiných duševních onemocnění, jako jsou deprese nebo posttraumatická stresová porucha. 

Co mám dělat, pokud mám já nebo někdo v mém okolí panickou poruchu?

Při právě probíhající atace je důležité člověka uzemnit - nechat ho posadit se nebo alespoň opřít o zeď. Dívej se mu do očí a naváděj ho, pomoz mu soustředit se na dýchání. Hluboký nádech a výdech. Dokud ataka neodezní.

Pokud tvůj blízký zrovna neprožívá panickou ataku, přesto sis ale všiml/a, že s ním něco není v pořádku, můžeš ho oslovit třeba takto:

1. Ptej se. V poslední době se mi zdáš napjatý a ve stresu. Děje se něco?
2. Naslouchej. Řekni, že jsi tu pro něj/ni. Je důležité dát člověku prostor a snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. 
3. Nepoučuj, nezlehčuj a neobviňuj. Pokud poskytneš prostor a nebudeš poučovat, je větší pravděpodobnost, že se ti jedinec svěří, otevře se, a ty tak zjistíš, co ho trápí či co by potřeboval.
4. Nabídni pomoc. Nabídni, že mu pomůžeš vyhledat odbornou pomoc. Ovšem netlač na něj, pokud protestuje. Jestliže dotyčný nechce vyhledat odborníka, vrať se k bodům 1- 4. 

Na jaké odborníky se obrátit v případě, že tebe nebo tvé blízké trápí úzkosti či jiné duševní problémy se dozvíš v dalším článku. 

Jak rozpoznat, že jde o vážný problém? Opět se vraťme k bodu 1. Pokládej jednoduché a přímé otázky jako: Přemýšlíš o tom, že bys spáchal sebevraždu?  Nikdy nepodceňuj poznámky o sebevraždě. V případě jakýchkoliv obav o život svého blízkého kontaktuj krizovou linku.

Jak se úzkostné poruchy léčí? 

Úzkostné poruchy lze v dnešní době úspěšně léčit. Ačkoli každý typ úzkostné poruchy má jedinečné vlastnosti, většina dobře reaguje na dva typy léčby: psychoterapii a léky. Tyto léčby mohou být aplikovány samostatně nebo v kombinaci. 

Neboj se říct si o pomoc. #dobrenitro

Podklady připravila organizace Loono, z.s..