Zpět na webový portál

Neodolatelné hry (1/2)

Pokud patříte ke generaci, která nevyrostla obklopena digitálními technologiemi, možná míváte problém s pochopením světa zábavy dnešních dětí. Ano - analogové dětství, jak ho znáte vy, je nenávratně pryč. Dnešní děti budou vzpomínat na dětství digitální. Jednou z nejoblíbenějších volnočasových aktivit dětí a dospívajících v Čechách a ve světě je dnes hraní digitálních her. Těch je mnoho typů, dělí se na různé žánry a poskytují benefity nejrůznějšího charakteru. Ať už je to relaxace, zábava, nebo finanční zisky, či možnost navazování nových vztahů. Dnešní průměrné dítě nebo dospívající jim denně věnuje až několik hodin. Tato aktivita ve většině případů není spojena s významnými negativními vlivy, avšak v některých případech se může stávat rizikovou.  

Ptáte se, co je vlastně na hrách pro děti tak zajímavé? Jak je možné, že tam mohou strávit tolik času a stále je to baví? Co je činí tak přitažlivé? Herní designéři vědí, jaké principy fungují nejlépe, aby si zajistili přízeň a věrnost svých hráčů a udrželi je ve svých virtuálních světech co nejdéle. Jaké to tedy jsou? Pojďme se na ně společně podívat a lépe pochopit, proč je řada her tak návykových, a to nejen pro děti.

Nejčastější důvody hraní her

Co tedy patří mezi nejčastější důvody tak velké obliby digitálních her u dětí (ale i dospělých)? Důvodů je mnoho, u některých hráčů převažují jedny, u jiných druhé. Některé mohou být problematické, jiné ne.

Na chvilku utéct

Mnohdy máme videohry tolik rádi, protože nám poskytují únik z našich někdy nudných a monotónních životů. Občas je prostě příjemné stát se virtuální postavou a zapomenout na všechny denní starosti. Pokud jsou hry takovým občasným katalizátorem, není na tom nic špatného. Pokud se ale stanou hlavním zdrojem štěstí, protože v reálném životě jej nenacházíme a potřebujeme z něj utéct, může se hraní her přetavit na velmi nebezpečnou aktivitu narušující zdravý vývoj a fungování.

Něco dokázat

Dalším důvodem je to, že nám dávají pocit úspěchu. Pocit, který přichází po dokončení zapeklitého herního úkolu, je zkrátka pocit, kterému lze těžko konkurovat. Cítíme se povzneseni vlastní důležitostí a skvělými schopnostmi. Pro mnoho dětí jsou to pocity, kterých je zatěžko docílit v běžném denním režimu. Mnoho z nich říká, že škola jim takový pocit dává zřídka, stejně tak denní aktivity doma, nebo na kroužcích. Hry se tak podle jejich slov stávají pro mnoho z nich skvělým prostředím, kde si dokázat, že za něco stojí a budovat si vlastní sebedůvěru.

Možnost rozhodovat sám o sobě

Dospívající se mnohdy v tomto nelehkém období mohou cítit  utlačováni svými rodiči a obecně autoritami. Často je jejich názor upozaděn a oni se musí přizpůsobovat, ačkoli už cítí, že by chtěli převzít rozhodovací roli oni. I proto se objevuje v pubertě tolik konfliktů s autoritami. Hra dospívajícím dává prostor pro samostatné rozhodování. Mají zodpovědnost sami za sebe a je to jejich prostor, kde je nikdo 

neomezuje. Navíc ve spoustě her mohou získat vůdčí roli a rozhodovat nejen o sobě, ale i o ostatních spoluhráčích.

Na něco se těšit

Hry jsou zdrojem štěstí pro mnoho hráčů jednoduše skrze to, že se mají na co těšit. Ať už se chtějí dostat na vyšší level, čekat na další online bitvu s kamarády nebo na novou konzoli, neustále se mají na co těšit (a na co nadávat). Díky tomu je pro mnohé z nich život zajímavější a vzrušující. Hry přináší stále něco nového a nové věci lidský mozek přirozeně přitahují.

Hádanky a rébusy jsou prostě neodolatelné

Pokud se někde píše o hrách, je to většinou o těch komplexních, simulujících obrovské virtuální světy a/ nebo příběhy. Ve skutečnosti ale hry, které jsou ve společnosti nejvíce oblíbené, jsou až překvapivě jednoduché. Vzpomínáte si na desktopovou hru Solitaire nebo Hledání min? Od manažerů po sekretářky je hráli bez výjimky všichni. Jednoduché úkoly a rébusy aktivují naši zvědavost, oblibu řešit zapeklité problémy a hlavně, přinášejí nám ujištění, že jsme dost schopní a chytří, když je vyřešíme.