Propaganda se snaží ovlivnit naše postoje a mínění. Zjednodušeně bychom mohli říci, že se jedná o reklamu, která je emotivně velmi vyhrocená, zpravidla vytrhává informace z kontextu, je tendenční nebo vysloveně lživá. Většinou se nám snaží něco vsugerovat a nasměrovat naši pozornost a uvažování určitým směrem, zároveň se snaží rozložit naše stávající přesvědčení. K tomu jí slouží jakékoliv zpochybnění, strašení, znejistění, oslabení nebo poukázání na neúspěch nehodících se ideí, hodnot a lidí. 

Asi nejznámější definice říká, že propaganda je úmyslným a systematickým pokusem o formování vnímání, manipulování poznání a přímého chování způsobem a směrem, který vyhovuje tvůrci této propagandy. Snaží se tvářit jako, že informuje o dané věci, ale toto informování je zkreslené a neobjektivní. Někdy se vydává za vzdělávání, ale narozdíl o něj nám předkládá, co konkrétního si máme myslet (a zároveň zamlčuje zásadní informace), kdežto vzdělávání by nám mělo rozšiřovat obzory a nabízet různé úhly pohledu.

Manipulace

Manipulace s myšlením je základním nástrojem propagandy. Autor propagandy pomocí manipulací útočí na základní lidské potřeby a city. Nebezpečnější (protože často efektivnější) jsou manipulace cílící na emoce než ty, které se tváří jako racionální argument. V případě manipulací vždy existuje nějaký manipulátor, který manipulaci využívá, a oběť, v jejíž neprospěch je manipulace zveřejněna. Obětí může být buď člověk, který manipulaci podlehne a propagandě uvěří, nebo klidně i někdo, o kom se daný kousek propagandy zmiňuje (například menšina).

Mezi základní manipulativní techniky patří:

• Apel na strach
• Svalování viny
• Nálepkování
• Fabulace a lži
• Manipulativní obrázek nebo video (ať už manipuluje obsahem nebo zavádějícím kontextem)