Zpět na webový portál

Každodenní rasismus (6/6)

Právě stereotypy, které čerpáme z médií a svého okolí, simulují zkušenost, kterou nemáme z první ruky. To znamená, že i když třeba osobně neznáme žádné muslimy, homosexuály nebo jiné příslušníky menšin, víme, „co jsou zač.“

Právě skutečná osobní zkušenost s menšinami a sociálními skupinami nám totiž pomáhá stereotypy odbourávat. Soužitím se skutečnými zástupci menšiny si můžeme vytvořit vlastní názor. Proto například lidé, kteří se přímo znají s homosexuály, hodnotí celou skupinu jinak než ti, kdo žádného nikdy nepotkali.

Naopak přejímání zaběhnutých stereotypů, které jsme v dětství odposlouchali od rodičů a okolí, vede k tomu, že snadno můžeme sklouznout k rasismu nebo xenofobii, aniž si to uvědomujeme. Například automatickými výroky, jako „jsem snad nějaká ukrajinská uklízečka?“

Od stereotypu ke genocidě

Stereotypní karikatury chamtivých Židů s velkými nosy posloužily před 2. světovou válkou i během ní k degradaci celé národnostní a náboženské menšiny z normálních občanů na něco nižšího, než jsou lidé. To, co se začalo relativně nevinným stereotype, pokračovalo vytlačením Židů z veřejného života do ghett a odsud až do koncentračních táborů a plynových komor. Myslíte si, že dneska se nic podobného stát nemůže?

Vzhledem k tomu, jak velká je informační síla on-line sítě, je naše společnost vůči stereotypům jakéhokoliv charakteru naopak mnohem zranitelnější. Stačí málo, a likvidace jakékoliv skupiny, čímkoliv odlišné od většiny, může začít. Stačí, když nebudeme pozorní.

Podklady ke stažení