Zpět na webový portál

Covid 19 a dezinformace (11/12)

Vakcína proti dezinformacím neexistuje, jaká je tedy jiná prevence?

Před fake news a dezinformacemi se musí bránit každý z nás po svém a žádná vakcína nám s tím nepomůže. Co nám ale může pomoci? Kritické myšlení a ověřování informací. Připravili jsme pro vás společně s Mediky PRO Očkování přehled, jak si vytrénovat váš imunitní systém a nenaletět fake news.

Zdroje, zdroje, zdroje

Najdete-li na síti šokující informaci, o které jste jinde nečetli, zadejte ji do vyhledávače. Je-li pravdivá, pravděpodobně o ní bude psát více ověřených médií. O vakcíně proti COVID-19 se teď píše všude, čtěte články pořádně a nevycházejte jen z titulků.

Odpovědi na nejčastější otázky zpracovaly například weby: iRozhlasSeznam Zprávy.

Máte odkaz? A můžeme ho vidět?

Jestli článek udává převratné zjištění, či pracuje s daty či názory odborníků, měl by vždy odkázat na oficiální zdroj, odkud tuto informaci sebral, či citovat odborníka.

Pozor, některá dezinformační média zneužívají autoritu odborníků. Někdy si vymyslí pouze citaci, jindy i celou osobu experta. Pokud se vám něco nezdá, vygooglete si jméno oborníka a ověřte si, že je opravdu expertem ve svém oboru. 

To, že něco řekl člověk s titulem také neznamená, že je to pravda. Zvláště, když jde o převratný objev, který jde proti dosavadnímu názoru odborné společnosti. Výrok předního kábulského entomologa o léčivých účincích křídel vážky žlutavé raději prodiskutujte se svým lékařem.

Tématu expertů se věnuje například článek Jana Žabky.

Na Google se dají hledat i fotky 

Fotky dodávají dezinformacím na důvěryhodnosti, často s textem ale nesouvisí. Stáhněte si fotku, o které se chcete dozvědět, je-li opravdová, či ji někdo stáhnul z fotobanky, případně jestli není z 10 let starého incidentu v Alžírsku. Fotku poté můžete ověřit pomocí různých nástrojů.

Názorný příklad, jak si ověřit pravost fotky, najdete zde. Fakescape ověřoval, zda-li jsou aktuální fototgrafie o požárech v Kalifornii v článku na dezinfromačním webu. Lze využít nástroj TinEye, případně i InVID nebo Google obrázky.

Psal to robot?

Na Facebooku a jiných sociálních sítích je velká část obsahu tvořena stroji, či falešnými profily. Hádat se s nimi v komentářích nemá smysl – takový profil má generickou, či ,„ukradenou“ profilovou fotku (zde opět doporučujeme Google vyhledávač), je nově vytvořený, má pár přátel a sdílí podezřele monotónní obsah.

Falešnou fotografii pro svůj účet si na internetu může najít každý. Stránka Generated Photos vytvořila galerii fotografií. Ani jedna osoba ale reálně neexistuje, fotografie vytvořila uměla inteligence. Profilová fotka na sítích tedy ještě nutně nemusí znamenat, že osoba vážně existuje. 

Před falešnými profily varuje i Avast.

V kolotoči emocí

Velká spousta dezinformací cílí na to, aby v nás vyvolala strach, vztek, či obojí. Takové emoce nám často zabraňují o věcech racionálně přemýšlet a motivují nás dezinformaci dál sdílet. Vydechněte, popřemýšlejte. Může to být pravda? Pokud si nejste jisti, zkuste se pravdy dopátrat na oficiálních a ověřených webech.

Na zapojení emocí v dezinformacích obecně upozorňuje i naše mentorka Petra Mlejnková v rozhovoru pro Deník. V oblasti vakcinace můžete napsat vaše otázky na e-mail mediciproockovani@gmail.cz

Strejda by mi přece neposílal nesmysly

Pravidla kritického myšlení platí i tehdy, když vám zaručenou informaci pošle příbuzný. Článek či zprávu pravděpodobně nevymyslel on, i jemu ji někdo poslal. Člověk by se tedy měl ptát – odkud tato informace prochází, je uvěřitelná, sedí zdroje? A opravdu příbuzný rozumí vakcínám více než váš lékař?

Časté hoaxy, které se šíří internetem a emaily mapuje například hoax.cz.

Komu tím prospějete?

Část dezinformací nemá jediný cíl v tom, aby autorovi udělala radost, že se jeho zpráva šíří webem. Často v tom jsou zájmy ekonomické, kdy některé weby vydělávají na poplašných zprávách, které si lidé mezi sebou přeposílají nebo mají cíl prodávat alternativní léčbu. Některé zprávy dokonce slouží politickým zájmům cizích mocností.

Příběh o šíření fake news s vidinou výdělku popisuje článek o makedonském teenagerovi, který si před volbami v USA dokázal vydělat tisíce dolarů šířením lží. Dezinformacím jako formě byznysu se věnuje i studie PSSI.

Dezinformace kam se podíváš!

Dezinformace a mýty se nejčastěji šíří v dobách nejistoty nebo strachu. Pandemie je pro ně jako stvořená! Během podzimu se vakcína proti COVID-19 stala nejčastějším tématem dezinformačních webů.


Kde můžu hledat ověřené informace?

Hoaxy vyvrací například manipulatori.cz. O očkování se dozvíte na webu mediciproockovani.cz či vakciny.net. Případně si informaci zkuste ověřit podle našich rad v tomto článku nebo podle Fakescape desatera.

Článek vzniknul ve spolupráci s iniciativou Medici PRO Očkování.

 

Článek byl publikován na serveru Fakescape.cz.


 

Podklady ke stažení

Videa